"Mami, mami, mami, kup mi klavír, prosím Tě"... Touhle větou to všechno začalo. Když jsem byla ještě menší, bylo mi asi tak sedm let, dostala jsem od "Ježíška" elektrické klávesy. Takové Ty dětské. Byla jsem nadšená i z takové maličkosti a tím pokračoval můj život. Nemohla jsem od toho odtrhnout oči a to to byla pouhá hračka. Nemohla jsem odejít od té věci a nemohla jsem na ni přestat myslet. Neskutečně jsem milovala Ty bíločerné klapky, které byly v dlouhé řadě vedle sebe.
Stále, každý den odemně maminka slyšela, že chci klavír. Každý den jsem prosila a přála si, aby se mi to vyplnilo. Každý den jsem chodila za maminkou s tím, jak se mi strašně líbí Ty klávesy, ale že je nechci, že chci ten doopravdický velký nástroj, že chci klavír.
Pak přišel ten den - den zápisu na nástroj v základní umělecké škole. Poslední věta před vkročením do budovy byla "Opravdu chceš hrát na klavír?", kterou z úst vyslovila moje milovaná maminka. Moje odpověď byla jasná, krátká a stručná - "ANO". Na zápise se maminka bavila s učitelkou u zápisu, jestli by nebylo lepší, začít hrát třeba na flétnu, kterou jsme měli doma. Ale učitelka řekla, že když chci hrát na klavír, nemá cenu aby mě zapisovala na flétnu a tak mě zapsala na klavír.
Dny a hodiny ubýhaly a já jsem měla za několik dnů jít poprvé do hodiny klavíru. Ale k čemu to bylo, když jsem neměla klavír. Seděla jsem na záchodě a přemýšlela, kdy už mi ho dovezou. :D Jo, opravdu jsem seděla na záchodě. :D A pak přišla maminka a řekla mi, že mi dovezou klavír ještě dnes večer. Neviděli jste mě, jak jsem byla šťastná. Bylo to neuvěřitelný...
Začala jsem hrát a učitel mi říkával, že jsem talent, že to dotáhnu hodně daleko a že jsem vážně dobrá. Stále to mám ještě v uších a stále to slyším.
Na klavír hraji už 5 let a nehodlám zkončit. Jsem rozhodnuta zkusit příjmačky na konzervatoř. Už jsem dostala i první věc k příjmačkám. Vím, že to bude dřina, ale já to chci doopravdy dělat. Klavír je pro mě všechno!
Mamince jsem strašně vděčná, že mohu na nástroj hrát a jsem vděčná svému učiteli, který mi vytkne každou maličkost, ale dělá to pro mé dobro.
Eva
pekný článok.. tiež milujem hru na klavíri.. je to proste to najkrajšie ked niekto vie hrať :)